Brumlovy lapálie: Kapitola 1
Brumla je malý medvěd. Barborčin medvěd. A je starý stejně jako Barborka. To znamená tři roky. Vlastně tři a půl. Barborčina maminka říká, že půlky se taky počítají. No, a Barborčin tatínek zase naopak tvrdí (pokaždé když jedeme na návštěvu k dědovi a babičce, nebo když pořádáme rodinnou oslavu), ať maminku ani nenapadne počítat mu vypité pulky.
Tak jak to tedy vlastně je? Kdybych nebyl medvěd, byl bych z toho jelen. A kdybych byl ten žlutý medvěd, který má jméno složené ze dvou písmen, byl bych „s rozoumkem v koncích“.
Naštěstí jsem Barborčin Brumla a pro vysvětlení nemusím chodit daleko. Oba Barborčini rodiče jsou jazykoví experti (prosím tě, neptej se mě, co to je – nejspíš mají delší jazyk než ostatní?). A tak půjdu za nimi, ať mi to prostě vysvětlí. Ještě se ale musím rozhodnout, koho poprosím dřív, jestli maminku, nebo tatínka. Za ty tři roky, co tu bydlím, jsem totiž pochopil jednu věc: zeptám-li se na něco odborného maminky, její výklad je hodně rychlý. Než stihnu našpicovat ouška, maminka se zeptá, zda všemu rozumím, a než odpovím, odběhne do kuchyně vařit nebo uklízet můj pokoj, protože maminka si potrpí na pořádek!
Zato tatínek se jaksepatří rozmluví, takže povídá v kuse třebas i půl hodinky. Stihnu se připravit a pozorně poslouchám, aby mi ani slůvko z tatínkova výkladu neuniklo, ale za pár minut se už stěží soustředím a hlavou mi pobíhají různé myšlenky na jídlo, spánek, hračky, do toho mi pronikají slova z tatínkova výkladu: „slova, která stejně znějí, ale mají jiný význam – homonyma“, měkoučký polštář, voňavý med, hřejivá postýlka… tak dost! Jsem zvědavý, jak to vysvětlím Barborce, až se mě zeptá, jak to tedy je. Zrovna nedávno se mě ptala, proč máme jazyk v puse, když byl v botě, proč jíme k obědu knedlík, když ho měl ráno tatínek v krku, a proč maminka chodí do práce v lodičkách, když jsme si s nimi večer hráli ve vaně…
Musím se soustředit, abych se dozvěděl, jak to tedy je. Aha, takže máme spoustu slov, která stejně znějí, ale mají jiný význam, nebo těch významů víc. Hmmm, takže třeba slovo KOSA je nástroj na sečení trávy a také výraz pro to, když je někomu zima a řekne: „To je ale kosa!“
No super, takže jsem zase o něco moudřejší.
Děti, znáte také nějaká taková slova, která stejně znějí, ale mají jiný význam?
(např. jablko, doutník, koruna, koza, los)